Švýcarský pilot SCRIPT: lékárny místo černého trhu?

Zatím jen zčásti. Po šesti měsících švýcarské studie SCRIPT si konopí legálně v lékárně opatřilo 51 % účastníků, kteří k ní měli přístup. Zároveň ale 40 % z nich nakupovalo i na černém trhu, a to často ve stejném týdnu. Mnohem zřetelnější je jiný trend: regulovaná nabídka přesouvá lidi od kouření květu k vaporizaci a k orálním produktům. Proč na tom záleží? Protože tato data vznikají v reálných podmínkách, ještě než Švýcarsko přijme definitivní zákon. Zákonodárci tak dostávají fakta místo odhadů.

Evropa sbírá tvrdá data místo dojmů

Debata o konopí se v Evropě posouvá od ideologie k měření. Vládní studie z nejprogresivnějších evropských trhů postupně skládají důkazní základnu. Ta naznačuje, že větší dostupnost konopí nevede k většímu poškození veřejného zdraví.

V Německu tuto roli plní vládou nařízené zprávy Ekocan, tedy oficiální vyhodnocení dopadů německé konopné reformy. Nizozemsko nedávno zveřejnilo předběžné výsledky svého probíhajícího experimentu s konopím pro dospělé. Jde o celostátní rámec, v němž stát testuje regulované pěstování a prodej.

Švýcarsko zvolilo jinou cestu. Místo jednoho velkého modelu provozuje osm regionálních pilotních projektů. Jsou to časově omezené, vědecky řízené zkoušky legálního prodeje konopí, povolené výjimkou ze zákona o omamných látkách. Každý projekt testuje jinou proměnnou: jeden prodejní kanál, jinou cenovou politiku, nebo třeba donášku až domů. Výsledky proto nejsou obecné, ale přesně zacílené. A právě tím jsou pro regulátory tak cenné. Jedním z nejpropracovanějších projektů je bernský SCRIPT, který jako jediný zkoumá prodej výhradně přes lékárny v rámci randomizované studie.

Co je SCRIPT a jak dlouho poběží

SCRIPT (Safer Cannabis: Research In Pharmacies randomised controlled Trial) patří mezi prvních pět pilotních projektů, které v květnu 2023 schválil švýcarský Spolkový úřad pro veřejné zdraví (BAG, anglicky FOPH), tedy federální orgán odpovědný za zdravotní politiku. Naplno se rozběhl v květnu 2024. Stojí za ním Bernská a Lucernská univerzita společně s městy Bern, Biel a Lucern.

Studie je navržena jako randomizovaná kontrolovaná studie. To je nejpřísnější typ výzkumu, v němž se účastníci náhodně rozdělí do skupin: jedna dostane zkoumaný zásah, druhá slouží jako srovnání. Cílem je zjistit, jaké zdravotní a sociální dopady má regulovaný prodej konopí v lékárnách.

Původně měla studie trvat tři roky. V prosinci 2025 ale BAG schválil dvouleté prodloužení. Lékárny tak budou prodávat do 31. října 2028 a studie oficiálně skončí na konci roku 2029. Rozšíří se i sortiment: přibudou další odrůdy květu, konopný olej a později také jedlé produkty. Ty budou vyráběny podle specifikací návrhu zákona CanPG, tedy připravovaného švýcarského zákona o konopných produktech, který má pilotní režim jednou nahradit trvalou regulací.

Průběžné výsledky byly představeny v pondělí 7. září 2026 na tiskové konferenci v Bernu. Pořádalo ji městské ředitelství pro vzdělávání, sociální věci a sport za účasti zástupců Bielu a Lucernu.

Kdo se studie účastní a jak byli lidé rozděleni

SCRIPT nenabírá nové konzumenty. Všech 1 177 účastníků konopí užívalo už před vstupem do studie. Otázka tedy nezní, zda legální přístup přivede ke konopí nové lidi, ale jak změní chování těch, kteří ho už užívají.

Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou téměř stejně velkých skupin. Skupina s okamžitým přístupem (588 lidí) mohla v lékárnách nakupovat hned od začátku. Kontrolní skupina na čekací listině (589 lidí) získala přístup až po šesti měsících a do té doby byla odkázána na nelegální zdroje.

Z toho vyplývá klíčová věc: čisté srovnání obou skupin je možné právě jen v prvních šesti měsících. Proto má šestiměsíční analýza tak velkou váhu. Je to jediné období, kdy lze přímo porovnat život s legální lékárnou a bez ní, a to u lidí, kteří se liší jen náhodou.

Lékárna, nebo dealer? Kde účastníci nakupují

Hlavní otázkou studie SCRIPT je, jak legální prodej v lékárnách ovlivní nelegální trh. Vědci se proto účastníků ptali, co dělali v posledních sedmi dnech před šestiměsíční kontrolou.

• Skupina s přístupem do lékárny: 75 % v daném týdnu kouřilo konopí, 51 % si ho opatřilo v lékárně zapojené do studie a 40 % na černém trhu.
• Kontrolní skupina bez přístupu: konopí v tomtéž období užilo 83 % účastníků, a to výhradně z nelegálních zdrojů.

Obě cesty se přitom nevylučují. Řada účastníků uvedla, že kombinuje lékárnu i nelegální zdroj, často během jediného týdne. Lékárna tedy černý trh nevytlačila přes noc a nikdo s tím ani nepočítal.

Ceny v lékárnách jsou totiž záměrně vyšší než na ulici. Není to chyba, ale součást designu. Výzkumníci chtěli změřit, jak cenový rozdíl ovlivní chování lidí, kteří mají na výběr. Výsledek je realistický obraz: když je legální produkt dražší, část lidí si ho koupí kvůli jistotě a kvalitě, část zůstane u levnějšího zdroje a mnozí budou volit podle situace. Pro budoucí regulaci je to zásadní zjištění. Cena je páka, kterou lze přetahovat lidi z černého trhu, nebo je tam naopak držet.

Od jointu k vaporizaci: posun k šetrnějším formám

Nejsilnější signál studie SCRIPT se netýká toho, kolik lidí nakupuje legálně, ale co nakupují. Účastníci s přístupem do lékárny se výrazně přiklonili k alternativám ke kouření květu.

V týdnu před šestiměsíční kontrolou použilo 27 % skupiny s přístupem vaporizační zařízení, tedy přístroj, který konopí nebo jeho extrakt zahřívá tak, aby se uvolnily účinné látky bez spalování. Poměr zdrojů byl jednoznačný: 24 % z lékárny, jen 5 % z černého trhu. U orálních produktů byl rozdíl menší, ale stále zřetelný: 6 % z lékárny proti 2 % z nelegálních zdrojů.

Jedinou kategorií, kde nelegální trh vedl, byl klasický sušený květ. Důvody jsou prosté: je levnější a často silnější. Zde je potřeba vysvětlit THC (tetrahydrokanabinol), hlavní psychoaktivní látku konopí, jejíž obsah určuje sílu produktu.

„Studie přinesla náznaky, že regulovaná nabídka prostřednictvím lékáren může podpořit přechod k potenciálně méně rizikovým formám užívání.“ – Dr. Reto Auer, ředitel studie a vedoucí oddělení pro užívání návykových látek Bernského institutu primární zdravotní péče

Proč je to důležité? Kouření znamená vdechování produktů spalování, zatímco vaporizace a orální užití je výrazně omezují. Když legální trh nabídne pohodlné nekuřácké formy, lidé po nich sáhnou, a to i za vyšší cenu.

Nejvyšší simulovaná daň ze všech švýcarských pilotů

SCRIPT nese nejvyšší simulovanou daň ze všech švýcarských pilotních projektů. Jde o cenovou přirážku, která napodobuje budoucí spotřební daň z konopí, přestože zatím žádný takový zákon neplatí. Činí 3 až 4 švýcarské franky (CHF) za gram květu a pryskyřice. Pryskyřice je koncentrovaný produkt z trichomů konopí, známý hlavně jako hašiš.

V praxi to znamená, že daň tvoří zhruba 30 % maloobchodní ceny u květu s 8 % THC a téměř 50 % u pryskyřice s 20 % THC. Pro srovnání:

• SCRIPT: přibližně 30–50 % maloobchodní ceny,
• Québec: kombinovaná efektivní sazba kolem 25 %,
• očekávaná budoucí švýcarská regulace: rozpětí 20–40 %.

Proč tak vysoko? Regulátoři chtějí vidět, jak se konkrétní úroveň zdanění projeví v reálném světě. Jinak by to bylo měřitelné až poté, co by zákon vstoupil v platnost a případné chyby by se špatně napravovaly. SCRIPT tedy slouží jako zátěžový test: ukazuje, kde leží hranice, za níž lidé přestávají legálně nakupovat.

„Tyto výsledky potvrzují mezinárodní zkušenost, že fiskální opatření jsou účinným nástrojem ochrany mládeže.“ – Dr. Reto Auer

Dvě kategorie jsou od daně osvobozeny. E-liquidy z důvodu snižování škod a tinktury kvůli vysokým výrobním nákladům a nízké biologické dostupnosti při orálním užití.

Nelineární ceny: slabší za gram, silnější za miligram

Cenotvorba ve studii SCRIPT je záměrně nelineární. Cena neroste ve stejném poměru jako obsah THC. Gram květu s 8 % THC stojí 10 CHF, gram květu s 18 % THC stojí 13 CHF. Stačí trocha počtů a vyjde zajímavý obraz:

Slabší květ je levnější za gram, silnější je levnější za miligram účinné látky. Kdo kupuje „na váhu“, sáhne po slabším. Kdo kupuje „na účinek“, vyplatí se mu silnější.

Tento model dává regulátorům jemnější nástroj než plošnou daň. Umožňuje sledovat, zda lidé volí podle ceny za gram, nebo podle celkové dávky THC, a jak se jejich volba mění s cenovými rozdíly. Pro budoucí zákon je to cenná informace. Rozhoduje totiž o tom, zda má smysl zdaňovat podle hmotnosti, podle obsahu THC, nebo kombinovaně.

Z pohledu pěstitele je to fascinující experiment: poprvé vidíme, jak se chová reálný spotřebitel, když má na pultu vedle sebe odrůdy různé síly s transparentně uvedeným obsahem THC a jasnou cenou.

Daně, které platí poradenství i účastníky

SCRIPT nevybírá simulovanou daň jen kvůli měření. Vybrané peníze mají konkrétní účel a financují podpůrné služby přímo uvnitř studie.

Součástí projektu je placená poradenská služba pro všechny účastníky. Personál lékárny vede úvodní konzultaci při prvním odběru. Během studie pak může účtovat další sezení zaměřená na odvykání kouření, každé za 30 CHF. Lékárník tu tedy nevystupuje jen jako prodavač, ale i jako zdravotník, který může nabídnout pomoc s omezením rizik.

Z výnosu simulované daně se hradí tři věci:

1. poradenské konzultace v lékárnách,
2. pravidelné studijní kontroly každých šest měsíců,
3. poukázky pro účastníky.

Díky tomu je SCRIPT jediným švýcarským pilotem, který lidem za účast ve studii platí. Model má i širší význam: ukazuje, jak může regulovaný trh sám financovat prevenci a snižování škod. Na černém trhu nic takového neexistuje. Dealer vám nenabídne konzultaci, neřekne vám, co přesně prodává, a z jeho zisku se nezaplatí ani jedno preventivní sezení. Kontrast je zřejmý: legální systém může vracet část peněz zpět do zdraví svých zákazníků.

Co se v lékárnách skutečně prodávalo

Za dva roky prodeje nabízí studie SCRIPT i velmi konkrétní obrázek poptávky. Produkty se prodávaly v balení po 5 g (květ a pryskyřice), 2 ml (e-liquid) a 10 ml (tinktura). E-liquid je kapalina s konopným extraktem určená pro elektronická vaporizační zařízení, tinktura je tekutý extrakt užívaný ústy po kapkách.

Jasným vítězem objemu byla odrůda Blue Mint Cookies s 18 % THC: 49,2 kg, tedy zhruba polovina veškerého prodaného květu. Druhá skončila Grapefruit Haze s 15 % THC. Zákazníci si při nelineárních cenách zjevně vybírali silnější genetiku, která vychází levněji za miligram THC.

Zajímavá jsou i čísla za hardware. Prodaly se tři vaporizéry Mighty za 399 CHF, pět Arizer Air Max za 259 CHF a 29 Wolkenkraft Vita za 99 CHF. Oproti tomu šlo na odbyt 1 014 jednorázových e-jointů Honey Stick za 19 CHF. E-joint je jednorázové vaporizační zařízení, které tvarem připomíná klasický joint. Závěr je jasný: levné jednorázové produkty přivedly lidi k vaporizaci mnohem účinněji než drahá opakovaně použitelná zařízení.

Co ve skutečnosti obsahuje pouliční konopí

Účastníci studie SCRIPT mohli nechat anonymně otestovat konopí z nelegálních zdrojů v Institutu soudního lékařství Bernské univerzity. Laboratoř analyzovala 127 vzorků: 104 vzorků květu, 21 vzorků pryskyřice a dvě kapaliny.

Nejznepokojivější zjištění: devět vzorků obsahovalo syntetické kanabinoidy. Jde o laboratorně vyrobené látky, které napodobují účinek THC, ale bývají mnohonásobně silnější a nepředvídatelné, se závažnými zdravotními riziky. Sedm z těchto devíti vzorků byla pryskyřice. Kdo kupuje hašiš na ulici, tedy hraje ruletu, o které často vůbec neví.

Také síla se pohybovala v širokém rozpětí:

• květ: průměrně 15 % THC,
• pryskyřice: průměrně 22 % THC, některé vzorky až 46 %,
• e-liquid: jeden testovaný vzorek obsahoval 79 % THC.

Takové hodnoty mají přímý dopad na dávkování. Pokud někdo počítá s běžným hašišem a dostane produkt s dvojnásobným obsahem THC, riziko nepříjemné nebo nebezpečné reakce prudce roste. Regulovaný produkt s ověřeným složením tento problém odstraňuje. Obsah účinné látky je na obalu a na něj se dá spolehnout.

Odhadnout sílu? Skoro nikdy

Studie SCRIPT otestovala i to, jak dobře konzumenti znají zboží, které kupují na nelegálním trhu. U 69 vzorků z tohoto trhu účastníci před laboratorním rozborem sami odhadli obsah THC. Výsledek je jednoznačný:

• správný odhad: 1 vzorek,
• podhodnocená síla: 27 vzorků,
• nadhodnocená síla: 41 vzorků.

Chyby šly oběma směry a dosahovaly až 24 procentních bodů. Jinými slovy: zkušený uživatel, který si myslí, že kouří 15% květ, může mít v ruce něco s 39 % THC, nebo naopak slabý produkt, za který přeplatil. Ani léta zkušeností nenahradí laboratoř.

Studie zmapovala i to, odkud nelegální konopí pochází. Nákupy byly převážně sociální. Na prvním místě byli přátelé a známí, pak osobně známý prodejce a na třetím místě domácí pěstování. Nelegální trh ve Švýcarsku tedy nefunguje jako anonymní ulice, ale jako síť osobních vztahů. I tak ale nikdo nemá jistotu, co přesně dostává.

„Nikdy nevíte, jaké řezací příměsi v tom jsou nebo jaké jiné účinné látky. Nemít ten strach má obrovskou cenu.“ – účastník studie

Tahle věta vystihuje podstatu věci. Hodnota legálního produktu nespočívá jen v THC, ale hlavně v jistotě.

Bezpečnost: nežádoucí příhody v obou skupinách

Každá klinická studie sleduje vážné nežádoucí příhody. Jsou to závažné zdravotní události, například hospitalizace, které se zaznamenávají bez ohledu na to, zda s testovaným zásahem souvisejí. SCRIPT je sledoval u všech 1 177 účastníků.

V prvních šesti měsících nahlásilo 45 účastníků (4 % kohorty) celkem 51 vážných nežádoucích příhod. Rozložení mezi skupinami bylo téměř totožné:

Legální přístup k konopí tedy v tomto období nepřinesl viditelný nárůst závažných zdravotních problémů. Psychiatrických příhod bylo ve skupině s přístupem dokonce o něco méně. Výzkumníci ale zůstávají opatrní, a to oprávněně. Počty jsou malé a rozdíly mezi skupinami minimální, takže spolehlivé závěry zatím vyvodit nelze. Právě proto má prodloužení studie do roku 2029 smysl: delší sledování a víc dat ukážou, zda jde o stabilní trend, nebo o náhodu.

Lékárníci, policie a veřejný pořádek

Kritici legálního prodeje konopí často varují před dopady na veřejný pořádek. Data ze studie SCRIPT, která běží v devíti lékárnách ve městech Bern, Biel a Lucern, tyto obavy zatím nepotvrzují.

Za celou dobu byl kázeňsky řešen jediný účastník, a to kvůli přeprodávání produktu ze studie. Žádný jiný incident relevantní pro policii nebyl ve všech devíti lékárnách a třech městech zaznamenán. Žádné fronty problémových zákazníků, žádné konflikty, žádné zásahy.

Možná nejlidštějším výsledkem studie je proměna samotných lékárníků. Několik zapojených zaměstnanců výzkumníkům řeklo, že se jejich předsudky vůči konzumentům konopí díky osobnímu kontaktu rozplynuly. Jedna z lékárnic dokonce označila konzumenty konopí za „jedny z našich nejoblíbenějších zákazníků“.

Tento posun není jen milá historka. Stigma je jednou z hlavních bariér, které lidem brání hledat pomoc, ptát se na rizika nebo mluvit o problémovém užívání. Když zdravotník vidí v konzumentovi běžného zákazníka a ne podezřelou osobu, otevírá se prostor pro skutečné snižování škod. Konzultace, rady k dávkování a nabídka odvykacích sezení fungují jen tam, kde si obě strany důvěřují.

Proč výsledky vyšly bez recenzního řízení

Autoři studie SCRIPT otevřeně přiznávají, že průběžné výsledky zatím neprošly recenzním řízením (peer review). Tak se označuje odborné posouzení nezávislými vědci před publikací v odborném časopise. Přesto se rozhodli data zveřejnit. Podle nich SCRIPT stojí „na rozhraní vědy a politiky, kde jsou fakta nejistá, hodnoty sporné a rozhodnutí naléhavá“.

Je to rozumná volba. Švýcarsko pracuje na zákoně CanPG, tedy na trvalé regulaci konopných produktů, a zákonodárci potřebují podklady teď, ne za pět let. Transparentně označená předběžná data jsou lepší než politická rozhodnutí postavená na dojmech.

Co si ze SCRIPTu odnést? Zatím tohle:

• Lékárny černý trh nevytlačí samy, pokud jsou výrazně dražší. Cena je rozhodující páka.
• Regulovaná nabídka mění způsob užívání směrem k vaporizaci a orálním formám.
• Levné jednorázové produkty přivádějí lidi k šetrnějším formám účinněji než drahý hardware.
• Nelegální zboží je nevyzpytatelné: syntetické kanabinoidy a síla, kterou téměř nikdo neodhadne.
• Zdravotní ani bezpečnostní rizika zatím nevzrostla.

Pro nás jako šlechtitele je nejsilnějším poselstvím právě transparentnost. Známá genetika, ověřený obsah THC, žádná překvapení. Průměr je náš nepřítel, ale nejistota je ještě horší.

Často kladené otázky

Co je pilotní studie SCRIPT?

SCRIPT (Safer Cannabis: Research In Pharmacies randomised controlled Trial) je švýcarská randomizovaná kontrolovaná studie Bernské a Lucernské univerzity. Ve spolupráci s městy Bern, Biel a Lucern zkoumá zdravotní a sociální dopady regulovaného prodeje konopí v lékárnách. Účastní se jí 1 177 stávajících uživatelů konopí a devět lékáren.

Vytlačuje prodej konopí v lékárnách černý trh?

Zatím jen částečně. Po šesti měsících si 51 % účastníků s přístupem do lékárny opatřilo konopí legálně, 40 % ale nakupovalo i nelegálně, mnozí oběma cestami ve stejném týdnu. Lékárny přitom prodávají záměrně dráž, takže nelegální trh si drží hlavně levnější a silnější sušený květ.

Proč jsou ceny v lékárnách vyšší než na černém trhu?

Vyšší ceny jsou součástí designu studie. Ta simuluje spotřební daň 3–4 švýcarské franky za gram květu a pryskyřice, která tvoří zhruba 30 až 50 % maloobchodní ceny. Regulátoři tak mohou v reálných podmínkách sledovat, jak vysoké zdanění ovlivní nákupy, ještě předtím, než ho zakotví zákon.

Co ukázaly rozbory konopí z nelegálního trhu?

Z 127 laboratorně testovaných vzorků obsahovalo devět syntetické kanabinoidy, sedm z nich byla pryskyřice. Květ měl průměrně 15 % THC, pryskyřice 22 % s maximem 46 % a jeden e-liquid dokonce 79 %. Uživatelé sílu svého zboží odhadli správně jen v jednom z 69 případů.

Zvyšuje legální přístup ke konopí zdravotní rizika?

Průběžná data na to neukazují. Vážné nežádoucí příhody hlásilo 45 účastníků, tedy asi 4 %, a počty byly v obou skupinách téměř stejné: 26 příhod ve skupině s přístupem do lékárny a 25 v kontrolní skupině. Kvůli malým číslům ale vědci spolehlivé závěry zatím nevyvozují.

Jak dlouho bude studie SCRIPT probíhat?

Prodej v lékárnách začal v květnu 2024 a původně měl trvat tři roky. Švýcarský Spolkový úřad pro veřejné zdraví v prosinci 2025 schválil dvouleté prodloužení, takže lékárny budou prodávat do 31. října 2028 a celá studie oficiálně skončí na konci roku 2029.